Jako výroky soudu
čas v jednom proudu
čas poznání
Vůně dlaní a žen
krajka, plátno a jen
zvon vyzvání
jezdit cizinou autem s mizinou
hledat pobřeží
ptát se uprostřed spaní
na první maják
jak vypadá
s mapou v zákazu stání
Jednou pozdravit svět
hledat tvary těch let
zvuk početí
vídat úpatí hor
jako trosečník vor
jako objetí
hrany ztracených přátel
co asketa páter
pohladí
zkoušet ten jeho půst
který naučí růst
mi poradí
s mapou v zákazu stání
Nevím jestli mám strach
symbol cesty je prach
odvátí
když vlny mě nesou
na skalní maják
a pak obrátí
nejsem požehnán
jen tou vodou hnán
stopy vyblednou
zůstal už jen ten jas
dětský pláč
cizí hlas
tak najednou
s mapou v zákazu stání
Hudba: František Stralczynský