Kejklíři už pomalu jdou domů
schovali klíče od zahrad
ještě bolí záda od úklonů
prach ze světel nevychlad
ze stínadel jak se kouří
jenom pocit zbyl
trosečníci velkých bouří
kterým svět se neutopil
Z jejich samot vzkazy letí
věže hoří, andělé
jsou to hrátky na prokletí
někdy smutné, veselé
zámky zahrad sotva zlámem
není pomocí
ráno už jsou za tympánem
a z některých proroci
Naslouchají zpoza dveří
stráží u peřin
každý příběh se hned neuvěří
jako věčnost u vteřin
ze záblesků tkaný látky
slova vyplujou
a ty, který nejdou zpátky
ještě dlouho litujou
Kejklíři už pomalu jdou domů
schovali klíče od zahrad
ještě bolí záda od úklonů
prach ze světel nevychlad
ze stínadel jak se kouří
jenom pocit zbyl
trosečníci velkých bouří
kterým svět se neutopil
Kejklíři už pomalu jdou domů
kejklíři už pomalu jdou domů
pomalu jdou domů