Celý vesmír je promodralý
to sněží nálada
na dlani studí
jsem nevyspalý
co sněhem zapadá
Tak se tu dívám do rukávů měst
zbyly jen záplaty
a časem blednou
a neuměj´ nést
šlapou mi na paty
Nevím, proč vlastně tu jsem
na co ty průtahy
zástupy kravat
a promrzlá zem
rozbitý výtahy
Nejezděj´ slova, už nejezdí nic
jenom ten tichej mráz
mám ho i v zádech
mně vychází z plic
on vychází z nás
V tramvaji vznikla panika
představa děsu zaniká
kostry a dráty, poslední děj
ze dveří mě cizí ruce vyhoděj´
Celý vesmír je promodralý
i okna do ulic
nepustí světlo
smích ani pláč
nepustí vůbec nic
A žebra kamen a stín velkých ploch
je jako náhrada
že slunce kreslí
jen o kousek dál
tak to mě napadá
Proč tady není Afrika
kde starej šaman zaříká
korálky, bubny, hladovej tón
a těch dětí milionů milion
Hudba: Tomáš Poláček