Až jednou sejdeme z hor
cesty se propadnou níž
tváře si nic zlého nemyslí
když nechceš, neublížíš
příbytky z dešťových par
na šátcích polední žár
až jednou sejdeme z hor
cesty se propadnou níž
Zvukové vlny se šíří
a slova, co nezahynou
na jedné ruce ti spočítám
jak šance pod lavinou
stačí je z doslechu znát
vyčíst je z kamenů, snad
až jednou sejdeme z hor
cesty se propadnou níž
Šrámy se zacelí
jizvy zjihnou
neděle pondělí
vždycky stihnou
plechovej bubínek
za lodní zvon
mě hledal můj bůh
byl to určitě on
Vodil nás větrem
a nenechal spát
proto se pletem
když musíme lhát
až jednou sejdeme z hor
cesty se propadnou níž
Vrcholy hlídají pád
jejich stín otvírá dlaň
do nitra hory tě zvednou
nejdřív si klekni, pak vstaň
komnaty jantarový
v pravý čas pravdu poví
až jednou sejdeme z hor
cesty se propadnou níž
Ve světě barev si číst
znát popěvek na jeden tón
v blescích se jeho tvar míhá
možná je vrytý do etruských spon
oči ho vyzařují
podle něj po mořích vraky plují
až jednou sejdeme z hor
cesty se propadnou níž