Jinotaje

Maturant židli kácí
právě objevil svět a hned se v něm ztrácí
barmance ke svátku přál
takže v Lucerně nám skončil další dětskej karneval
to chlápci pod penzí parket smetou
ty cítíš Fernet a já pudr s operetou

Noc na nás zuby cení
žádnou z těch rekvizit nevymění
kavárny vyplakaný
ulice nečasem rozfoukaný
nad tebou otazník sebe znaje
na krk ti dýchám teplo a jinotaje

Dýchám, tak co ti schází
jsou jiný, z kterejch nic nevychází
řekni, kdo neumí lhát
když nechceš mluvit, zkus vyčarovat
lásku, co nejde brát odevzdaně
mít v hlavě karneval a přitom suchý dlaně

Hada sis na prsou hřál, šly o tobě pomluvy zlý
už jim odbíjí a já znám podoby tvý
tu, co se brání pro jedno a to samý
že už máš dlouze korále rozsypaný

Já budu rub na tvou líc, teď fouknu do hrsti peří
jen se podívej, hladinu to nerozčeří
volným pádem lidi se pěkný stanou
když mě líbáš, mám hlavu pomotanou

Hudba: Tomáš Poláček, Fr. Stralczynský