Je to po čertech málo
co mohlo jen zbýt
štěstí si přálo
svůj vlastní klid mít
Že ulice svítí
a lokály žhnou
tak co vlastně cítím
jen paty se dřou
Mlčí jen rodinnej zámek
až do podkroví
snědenej krámek
kdo z nás dvou to ví
Mám studenou postel
a studenej čaj
přízraky hosté
mě zase už maj'
Náhodný známosti
špatně tě pohostí
když chybí koření v slzách je sůl
Koření života
ten chlap se mihotal
když žárem cigaret prostorem plul
Propluje, přebolí
co s tou řeholí
Noc neumí mládnout
má svý práce dost
zkusím si hádnout
proč milej má zlost
Jen do mých peřin
strop jako by spad'
a proč ještě věřím,
že nejsem kdo krad'
Mi milenci věrní
už píšu ten šek
tuha poslepu černí
psaná slova jsou lék
Jak do vlasů stříhám
k tomu hraje mi Bach
hladký čelo si hlídám
v těch barokních hrách
Hudba: Tomáš Poláček
