Profesorka klavíru tě romanticky vítá
prstoklad okna do ulice má
předtištěná slzička se mezi křížky zmítá
úplně stejně jako já
Mám to k tobě namířený, co když to vezme spád
vybavený literární předlohou
dědičně trochu zatížený, zkusím do ní dát
to, co ti starší nemohou
Teď když se zajímáš o složení prášků
vyrábím si návyk na tabák
jen občas přimaluju na zeď nářků
nesmyslně klikyhák
Úvahy jsou namydlený, jde v nich prádlo prát
naškrobit ho tichou dohodou
teď konečně zabydlený, dobrou noc si přát
hned zrána čekat na novou
Ty tvoje nálady mě přes koleno lámou
do sklenky chytám polední žár
u klavíru dávno nejsi první dámou
tak, jak jsem si přál
Už je to tak zařízený, svatí se musí smát
vybírají milodary na novou
křehkou píseň, co se bude na dráťáku hrát
že to pohne zemí, oblohou
Hudba: Tomáš Poláček