Rozmlouvání

Z mysli ti sešel jako sníh
odešel s prázdnou náručí
a sem tam vločka ještě lítá
setři ji, až se rozmočí

Na zeď se sypal v rytmu hrách
slov, která na jazyk ti plynou,
v uších ti zvoní refrén tuctový
nikdy nic není tvojí vinou

Mluvím k tobě strašně dlouhou tmou
v které každé slovo zabloudí
anebo padá na talíř
Usmíváš se vynuceně dál
v pádu i pták křídla rozhodí
a já si sladím popáté
Už se tím netrap, hoď to stranou, nechej to být
říkal ti sbohem, ne nashledanou, chtěl odejít

Do tvých očí tiše přišel stín
odložil si kabát na řasách
únava mu plete hebkou síť
do které po čase uléhá

 

Říkáš, co hledal, co ti chtěl dát
odpovídáš za mě, jako bych tu nebyl
teď nemá cenu tady smutně stát
vždyť vločka vyschne, když se rozmočí

 

Mluvím k tobě strašně dlouhou tmou
v které každé slovo zabloudí
anebo padá na talíř
Usmíváš se vynuceně dál
v pádu i pták křídla rozhodí
a já si sladím popáté
Už se tím netrap, hoď to stranou, nechej to být
říkal ti sbohem, ne nashledanou, chtěl odejít

Smutnou jak stáří tě do tramvaje vysadí
schováš se mezi lidi, všichni někam jedou
Dýchni si na vokýnko, ať líp uvidíš
ty smutný cesty, co tě za ním vedou

Hudba: Tomáš Poláček