Nikdo mi tři přání nesplní, v říši velkejch pokladů
kde se i hloupej Honza bál, je to bída, někdo ji hlídá
Před princeznou černokněžník stál, kapsy plný dukátů
a od nich ruce studený, stejně jak slída barvy střídá, a nemluví
Ten pán, co tě teď snídá, má starožitný trávení
Slavík v krku mu zpívá a v břiše tlačí kamení
Máš si s ním hrát na doktorát, a pak něco chtít
Mít tak verše v kůži vázaný a ten proutek kouzelnej
co prach ve zlato promění, je to bída, jak si ji hlídá
Chybí mi ten cit pro umění, ty věty volně vázaný
a vypsanej je možná víc než křída, chybí mu křídla,
to mi nevymluví.
Já jedu flám s podivnou chutí, hlavu chci mít vypranou
Vyžilej pán zase tě nutí kousat a být bezbrannou
Máš si s ním hrát na doktorát, a pak něco chtít
Vím, jednou se nedoplatí, kdo může, drobky sbírá
A hlad je zlý, léta ho zakulatí a chudák neumírá
Já mám dobrej plán, začnu chtít, budu pán
co s tím, co s tím?
Hudba: Tomáš Poláček