Tvář Ti zůstává a kolébá se nad vodou
plá jak prapor ztracených iluzí, a ne náhodou
spí někde v oblacích, snad se pro ně někdy probudí
Smích ti zůstává, je jak dým nad vodou
zní v podstavcích a tak znám a ne náhodou
bílá místa ze řádků, která tvoje slova doplní
V těch slovech je pták, který uletí, než mu zamávám, bude v zajetí
krajů, které znám jen z vyprávění, povídá se prý, že tam nic není
Mám na cestě jen kamení a věčnost ke mně pískem promlouvá
smích je tajné znamení, je vždy tam, kde mě není
stojím někde opodál, čekám, co se zítra přihodí
Tvář mi zůstává, jenom mění barvu s oblohou
plá jak prapor ztracených iluzí, a ne náhodou
volám do tvých oblaků hloupá slova plná rozpaků
V těch slovech je pták, který uletí, než mu zamávám, bude v zajetí
krajů, které znám jen z vyprávění, povídá se prý, že tam nic není
Hudba: František Stralczynský