Z dlouhých poutí není návratů
když se cesty kroutí, nutno obratů
Obrátíš se dvakrát, potřetí
slova se ti pletou jako u dětí
co stavěj zámky z písku a nemaj zatím tušení
Tvoje lásky stěnou prochází
hned jak další pozdraví, ta stará odchází
V dlouhých řadách podoba i tvář
jak se listy mění, trháš kalendář
A na zrcadlo šátek barevnej, co už nikdo nenosí
Jako stromy zvedáš do mraků
ruce, který hledaj náznak zázraků
Ruce, který mohly někdy hřát
ale který studěj, studěj napořád
A dovedly by rozplakat i vítr a bezvětří rozesmát
Jednou zažít velkej nával
za zvuků bubnů šílení
synkopickej tep a kravál
křižovatek míjení
Mrknout za oponu ráje
projít peklem loučení
někde v horách jako Gándhí
najít ponaučení
Hudba: Tomáš Poláček